Geologický vývoj
Asi před 16 mil. let v miocénu (třetihorách) proniklo do okolí dnešní Pálavy teplé moře z jihu a obklopilo ji ze všech stran. V něm se na dně ukládaly písčité jíly. Podle přítomnosti valounů jurských vápenců v těchto sedimentech geologové usuzují, že v té době byly tyto vápence, tvořící vrchol Pálavy, obnaženy, a proto mohly být erodovány. Geologická stavba Pavlovské vrchy náležejí k okrajové části příkrovu vnějšího flyšového pásma, které bylo během alpsko-karpatského vrásnění přesunuto do dnešní polohy od východu. Tento flyšový příkrov tvoří na území CHKO Pálava jílovce, pískovce a slepence ždánické jednotky, do nichž byly při horotvorných pohybech zavlečeny bloky pevných jurských spodnokřídových vápenců a tmavých jílovců. Geomorfologie Nejnápadnější a nejznámější částí CHKO Pálava jsou Pavlovské vrchy, které se táhnou od severu k jihu a zasahují i do přilehlé části Dolních Rakous. Nejsevernější a nejvyšší část Pavlovských vrchů tvoří masiv Děvína (554 m n. m.) se zříceninou hradu Děvičky. Výškový rozdíl mezi vrcholem Děvína a hladinou Dyje u Dolních Věstonic činí bezmála 390 m n. m.
Pedologie
Na území CHKO Pálava jsou zastoupeny následující půdní typy: rendziny, pararendziny, černozemě, černice, hnědozemě, luvizemě a fluvizemě.
Z půdních druhů jsou nejvíce rozšířené půdy hlinité a jílovitohlinité (středně těžké půdy), dále půdy jílovité až čisté jíly (těžké půdy) a nejméně jsou zastoupeny půdy písčité, hlinitopísčité až písčitohlinité (lehčí půdy).
Půdní poměry Pavlovských vrchů jsou poměrně složité vlivem velké rozmanitosti půdotvorných činitelů (půdotvorná hornina, reliéf terénu, podnebí a lidská činnost). Na některých místech Pavlovských vrchů vystupují na povrch vápencové útesy, na kterých se vzhledem k velkému sklonu terénu nemohl dosud vytvořit půdní kryt.
Hydrologie
Hydrologické poměry jižní Moravy, a tedy i území CHKO Pálava, se pohybují v jednotlivých ročních obdobích ve dvou extrémech. Prvním je nedostatek vody v dlouhých teplých a suchých obdobích, a druhým je nadbytek vody v době jarních a letních povodní a přívalových dešťů. Převážná část území CHKO je i vzhledem ke své geomorfologické stavbě charakterizována výrazným nedostatkem jak povrchových, tak i podzemních vod, což je pro kvalitu vína velmi důležité.
Speleologie
Na Pavlovských vrších se setkáváme jak s povrchovými, tak s podzemními krasovými jevy. Nejlépe jsou tyto krasové útvary vyvinuty v jižní části Pálavy na vrchu Turold, který byl ale v minulosti silně poznamenán těžbou.
Připojené obrázky
