Historie
Jen o několik kilometrů vzdálený vrch Hradisko u zaniklé obce Mušov proslul zase díky odkryté hrobce germánského bojovníka a zbytkům římského tábora X. legie císaře Marca Aurelia. Mezi nálezy se objevil i nejstarší doklad o pěstování vinné révy na Moravě – vinařský nůž. O výsledcích rozsáhlých výzkumů se dozvíte více v expozici Regionálního muzea Mikulov, která byla oceněna jako nejlepší v rámci České republiky za rok 2007, nebo na výstavě v autokempu ATC Merkur v Pasohlávkách. Doklady o tom, že Pálava byla součástí Velkomoravské říše si můžete prohlédnout u Dolních Věstonic, kde byly objeveny zbytky hradiska Vysoká zahrada. Po vzniku českého státu na tomto strategicky významném území vyrostlo hned několik strážních hradů a pevností. Dnes můžete jejich pozůstatky vidět na Děvíně (Děvičky) nebo na Stolové hoře (Sirotčí hrádek). Hrad v Mikulově potkal poněkud jiný osud. Byl přestavěn na pohodlnější zámek a dnes slouží jako muzeum. K jeho zajímavostem patří pozoruhodná expozice věnovaná vinařství a obří sud, který dokázal pojmout celou kapelu. Kromě zámku se Mikulově nachází množství památek soustředěných v městské památkové rezervaci. Nad městem se vypíná významné poutní místo – Svatý kopeček s bezmála čtyři staletí trvající tradicí mariánských zářijových poutí. V Mikulově můžete najít také významné židovské památky, především Horní synagogu, která dnes slouží jako výstavní expozice, a rozsáhlý židovský hřbitov z 15. století. Z nejzajímavějších příkladům lidové architektury oblasti Pálavy připomeňme alespoň soubor unikátních barokních vinných sklepů v Pavlově.
Území jižní Moravy kolem Pavlovských vrchů je starou kulturní oblastí. Byla osídlena již v posledním údobí doby ledové před více než 25 000 lety (starší doba kamenná - paleolit), kdy zde sídlili lovci mamutů. Jejich přítomnost dokumentovala řada nálezů na severním svahu Děviček, mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, z nichž nejznámější je socha ženy, označovaná jako Věstonická Venuše. Kromě ní byla nalezena i řada dalších plastik, např. stylizované sošky žen, zvířecí plastiky z pálené hlíny a slonoviny a zbytky lidských obydlí, které patří k nejstarším vůbec.
Od konce 12. století plnil funkci správního centra kraje hrad Děvičky, zmiňovaný v písemných zprávách již od roku 1222. Jeho historie končí rokem 1654, kdy ho dobyli a spustošili Švédové. Funkci správního centra pak převzalo město Mikulov, o němž jsou první historické zprávy z roku 1173 jako o slovanském sídlišti. Funkci správního střediska si uchovalo dodnes a mimo to je známou jihomoravskou městskou památkovou rezervací.
K nejznámějším památkovým objektům Mikulova patří zejména Mikulovský zámek, jehož předchůdcem byl královský hrad připomínaný již roku 1218. Na jeho východním úpatí vyrostlo podhradí s nepravidelným náměstím, které si dodnes zachovalo svůj původní charakter. Ve středověku bylo město chráněno hradbami a vstupovalo se do něj třemi bránami: brněnskou, valtickou a lávskou (směr Vídeň), které naznačovaly směr hlavních obchodních cest.
Připojené obrázky
