Původ a rozšíření
O původu této odrůdy je dosud velmi málo známo, s Ryzlinkem rýnským nemá kromě názvu nic společného. Podle jména bylo původně usuzováno na původ italský, avšak v Itálii je tato odrůda rozšířena pouze okrajově, takže se objevil názor, že její pravlastí může být Francie, kde je velmi rozšířen v departementu Marne. Pěstuje se v jihovýchodní Evropě, především v Maďarsku, bývalé Jugoslávii, Bulharsku, Rumunsku, Rakousku (9 % plochy vinic), jižních Tyrolích, Lombardii, na Slovensku a na Moravě. Pro vinařskou oblast Čechy je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941.
Celkem se ve světě pěstuje asi na 35 000 hektarech, a to především v jihovýchodní Evropě (Maďarsko – Olaszriesling, bývalá Jugoslávie – Laski riesling, Graševina; Bulharsko – Rizling italjanskij, Rumunsko, Rakousko - Welschriesling, jižní Tyroly, Lombardie – Riesling Italico, Slovensko).
V České republice byl k 31.12.2011 pěstován na ploše 1 193,6 ha. V České vinařské oblasti jsou plochy výsadeb minimální. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900 a v současnosti jsou největší plochy výsadeb v Mikulovské vinařské podoblasti, kde se pěstuje na 587 hektarech. Nejrozsáhlejší výsadby zde proběhly v letech 1989 – 46 ha a 2004 – 44 ha.
Ryzlink vlašský je stará, pozdní moštová odrůda vinné révy (Vitis vinifera). Je prokázáno, že k odrůdě Ryzlink rýnský nemá žádný příbuzenský vztah. Nejčastěji se uvádí, že vznikla ve Francii, odkud se rozšířila do okolí Heidelbergu, do Porýní a později, v 19. století do oblasti Dolního Rakouska a do Maďarska. Existuje ale i menšinový názor, že vznikla v Itálii.
Tradičními oblastmi pěstování jsou Rakousko (Weinviertel, Neusiedlersee, 4.385 ha roku 2007), Itálie (Lombardie, Jižní Tyrolsko, 2.111 ha roku 1982), Maďarsko, Balkánský poloostrov, ale pěstuje se i v jiných zemích jiných světadílů, například v Brazílii roku 1994 na 1.052 hektarech. Celkově byly plochy vinic, osazené touto odrůdou, celosvětově odhadovány roku 1999 na 35.000 hektarů.
Ve Státní odrůdové knize České republiky je odrůda zapsána od roku 1941, od tohoto roku je zapsána též v Listině registrovaných odrůd na Slovensku. Na Slovensku tvoří asi 17 % celkové plochy vinic. Od roku 1985 je v ČR povoleno pět klonů : PE-7/76, PE-5/44, PE-5/34, PE-6/65 a PE-7/71. Udržovateli odrůdy v ČR jsou Ampelos-Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo a Ing. Miloš Michlovský, CSc.
Pro vinařskou oblast Čechy je příliš pozdní odrůdou a z tohoto důvodu se tu nepěstuje. Na Moravě je vysazována od počátku 20. století, daří se jí zejména na Slovácku, Znojemsku, Dunajovicku, Velkopavlovicku, Hustopečsku, Věstonicku a v oblasti kolem Pálavských vrchů. Roku 1999 byla vysazena na 13 % a roku 2010 již pouze na 7,2 % veškeré plochy vinic. Průměrné stáří vinic roku 2010 činilo 28 let. Dnes je odrůda vysazována málo, je sice třetí nejčastěji pěstovanou bílou odrůdou u nás, ale také druhou nejstarší v pořadí.
